Historické, tajuplné i pohádkové lokace
Hradec nad Moravicí
Zámek byl svědkem pobytu Beethovena, Liszta či Paganiniho, ale i natáčení detektivního seriálu Labyrint, či ukrajinského filmu Pušken.
Exteriéry i interiéry novogotického Červeného zámku a empírového Bílého zámku již někteří čeští i zahraniční filmaři znají. Celý areál je navíc součástí nejrozlehlejšího parku v Moravskoslezském kraji.
Raduň
Pohádkově vyhlížející zámek, vytváří spolu s okolními rybníky a přírodními scenériemi kouzelnou atmosféru. Původně zemanská tvrz přestavěná v 16. století na renesanční zámek o třech arkádových křídlech, doprovázený hospodářským dvorem, pivovarem a rozlehlým smíšeným lesoparkem se čtyřmi rybníky. Larisch-Mönnichové během 1. třetiny 19. století vtiskli zámku podobu klasicistní rezidence, kterou doplnili klasicistní oranžerií.
V minulosti se Raduň stala například kulisou filmu Konto separato.
Štáblovice
Zámek Štáblovice aneb "Neobjevený klenot Slezska" patří k menším zámkům vzniklým na někdejších lénech olomouckého (arci)biskupství. Nachází se v centru obce Štáblovice, je obklopen zámeckým parkem a francouzskou zahradou. Má za sebou více než pětisetletou historii, kdy prošel vývojem od vodní tvrze až po šlechtickou venkovskou rezidenci přelomu 19. a 20. století. Zachovány jsou renesanční části a barokní kompozice z konce 18. století s úpravami z 19. století. Krásné prostředí nabízí také zámecký park a zahrada se vzrostlým habrovým loubím. Od roku 2021 je zámek otevřen veřejnosti.
Sovinec
Rozsáhlý hradní komplex založen ve 13. století na skalnatém výběžku v horském údolí Nízkého Jeseníku. Smutné časy zažil hrad v době nacistické okupace, kdy se stal internátním táborem pro francouzské válečné zajatce a byla zde zřízena malá jednotka SS. Po požáru na konci 2. sv. války byl hrad v roce 1960 rekonstruován do dnešní podoby.
Hrad si zahrál ve filmu Bathory Juraje Jakubiska - natáčel se hradní příkop, hradní nádvoří s děly, hradby čachtického hradu a silueta věže hradu,
Zámek Frýdek
Zámek ve Frýdku-Místku byl původně pohraničním hradem, který chránil zemské hranice. Byl založen v polovině 14. století. V 16. století začali Pernštejnové s výstavbou nových křídel zámku ve stylu renesance, později ji dokončili Bruntálští z Vrbna.
Během následujících staletí docházelo ke stavebním úpravám objektu, v 19. století byla upravena již existující zahrada na anglický park.
V roce 1918 přešel zámek do vlastnictví státu, který zde zřídil kanceláře. Od roku 1960 v zámku sídlí Muzeum Beskyd.
Nová Horka
Zámek Nová Horka v sobě snoubí barokní architekturu s krajinou protkanou meandry řeky Odry. Pro svůj bohatý kulturní život nesl v minulosti přízvisko „malá Vídeň“, ale i „zámek z lilie“ podle jeho původních majitelů, šlechtického rodu Vetter von der Lilie.
Srdcem zámku je sala terrena, zahradní sál vyzdobený barokními nástěnnými malbami. V rokajových kartuších je vždy znázorněn výjev zobrazující alegorii ročních období, k němuž náleží dva výjevy alegorií jednotlivých živlů. Centrální výjev je věnován pěti lidským smyslům
Zámek Bruntál
Zámek Bruntál je unikátní barokně-renesanční stavba s půdorysem ve tvaru kruhového segmentu, což jej činí architektonicky výjimečným mezi českými zámky. Interiéry zámku jsou bohatě zdobené – s původním mobiliářem, štukovou a freskovou výzdobou i zachovanými loveckými a reprezentačními sály. Pro filmaře nabízí širokou škálu prostředí – od honosných aristokratických prostor po romantické exteriéry s parkem a historickým nádvořím. Díky své zachovalosti a vizuální rozmanitosti je zámek Bruntál oblíbenou lokací pro historické i pohádkové natáčení.
Zámek Kunín
Zámek Kunín patří k nejvýznamnějším barokním zámkům na Moravě. Vyniká harmonickou architekturou, reprezentativními sály a pečlivě obnovenými interiéry, které přibližují atmosféru 18. a 19. století. Součástí areálu je také rozsáhlý zámecký park se zelenými plochami, vodními prvky a historickou kompozicí, jež dotváří celkový charakter tohoto významného historického objektu.
Archeopark Chotěbuz
Archeopark Chotěbuz-Podobora je architektonicky působivá rekonstrukce raně středověkého slovanského hradiska. Komplex tvoří dřevěné palisády, brány, obytné stavby, dílny a opevnění, které věrně představují podobu osídlení z období 8.–10. století. Areál je zasazen do lesního prostředí nad řekou Olší, což dodává lokalitě autentickou atmosféru dávné historie. Archeopark je vhodný pro natáčení historických, dobrodružných či edukativních scén, které vyžadují rekonstrukci raně středověkého prostředí.
